Dril hned od začátku nebo raději pomalé seznamování?

aneb Jak vést dítě k hraní na hudební nástroj.

Je chvíli po Vánocích a v domácnostech se to opět rozrostlo o nové hračky, knihy, sportovní potřeby, elektroniku a třeba i hudební nástroje.

Možná, že si vaše děti přály pod stromeček nějaký hudební dárek a pak ho i dostaly. Nebo jim ho někdo nadělil jako překvapení. Stejně jako tomu bylo u jedné paní s 5 letým chlapečkem, který takto k Vánocům obdržel kytaru.

Povánoční příběh

Nastíním vám příběh, který jsem si přečetla v jedné mé velmi oblíbené (nejmenované) skupině na Facebooku. Kytara jako vánoční dárek byla pro maminku chlapečka spíše překvapením. Maminka měla radost, ale rozrušilo ji, že neví, jak se má postavit k výuce svého syna. Zeptala se proto ve skupině, jestli je lepší dítě nechat na kytaru libovolně brnkat nebo by měla už od začátku dbát na správný úchop, postavení ruky, těla a podobně, aby si její syn nevytvořil návyky, které by se potom jenom obtížně přeučoval.

Dobrá otázka, že?

Často se totiž setkávám s tím, že dítě si vysní hrát na nějaký hudební nástroj a třeba je ještě malé na to, aby mohlo začít chodit do ZUŠ nebo ke zkušenému pedagogovi. A co teď s tím?

Když ho budu brzdit a nástroj mu nepořídím, nadšení může opadnout a dítě ztratí o hraní zájem. Když mu nástroj pořídím, tak mu ale třeba chybí ještě několik let do vhodného věku. A do té doby mám dělat co? Nechat ho tedy poznávat nástroj svým způsobem až do doby, kdy si dítě převezme někdo zkušený, nebo mu od začátku fixovat správné nývyky?

Co na to odborníci?

V odpovědích často zaznívalo, že kytara není pro tak malé dítě vhodná. Vhodný věk na to začít hrát na kytaru je dle pedagogů 10 let a více. A to i přesto, že existují poloviční kytary pro menší děti, nejčastěji se doporučuje dětem raději pořídit ukulele. Má měkké struny, malé tělo a místo šesti strun jako na kytaře pouze struny čtyři, takže se i menší dítě brzy dokáže naučit jednoduché písničky.

Ale i když mu nejdříve pořídím ukulele, stále to neřeší tu otázku, jestli dbát na správné návyky, nebo dítěti nechat volnou ruku. I ukulele je totiž potřeba nějak držet a nějak na něj brnkat.

A co na to já?

Můj názor je takový, že je ideální se držet ZLATÉHO STŘEDU. Ano, pokud dávám dítěti do ruky nástroj dříve, než mu někdo zkušený bude pravidelně kontrolovat, jak nástroj drží, jak u toho stojí a další, je to na mně (na nás rodičích), jakým způsobem nechám dítě s nástrojem zacházet.

Shrnula bych to do několika bodů:

1) Nejprve pozoruji, jakým způsobem dítě nástroj ovládá.

Položí si nástroj třeba na zem a tam ho zkoumá? Brnká, bouchá, rozeznívá apod. nebo se ho rovnou snaží chytit správně a hrát na něj tak, jak by se mělo? Pozoruji a až potom teprve reaguji.

2) Nechávám dítěti volnou ruku ve zkoumání nástroje i jeho zvuku.

Je dobré, aby dítě nástroj poznalo ze všech stran. Získá k němu bližší vztah i se o něm více naučí. Dítě nechám libovolně mačkat klávesy na klavíru nebo klávesách, libovolně foukat do flétny či foukací harmoniky, libovolně drnkat na ukulele či kytaru nebo dokonce housle.

3) Čas od času dítěti sama ukážu, jak se na nástroj správně hraje.

Pokud vím, jak se na nástroj hraje, či ho do určité míry ovládám, zvládnu základní postoj či držení ukázat sama. Pokud ne, můžu se společně s dítětem podívat třeba na hudební vystoupení na internetu.

4) Jakmile se i já naučím nebo odpozoruji základní návyky, dítě občas jemně a citlivě opravím.

V momentě, kdy si dítě začne nástroj osvojovat způsobem, kterým se na nástroj skutečně hraje, teprve začnu poukazovat na správný způsob hraní.

Snad je to z těchto bodů jasné, ale raději to ještě jednou zopakuji.

• Myslím si, že nástroj můžeme dítěti pořídit v jakémkoli věku, protože dítě si najde způsob, jak nástroj ovládat. Způsob, který přesně odpovídá jeho věku a schopnostem. Bude k nástroji získávát vztah a vtiskne si, že nástroj je součástí jeho života.
• Můžeme dítěti nechat volnou ruku v tom, jak na nástroj „hraje“, pouze dáváme pozor, aby nástroj neničilo.
• Nezapomeneme dítěti ukázat, jak se nástroj správně ovládá.
• Pokud má dítě tendenci hrát na nástroj správným způsobem, čas od času mu korigujeme hrací návyky – postoj, úchop, úder, nátisk a podobně.

Pár praktických tipů

💡 Aby to bylo ještě jasnější, dále vám vypíši, co mi přijde jako naprostý základ u několika nástrojů. Tedy co konkrétně pozorovat, na co si dát pozor a co dítěti upravovat.

Kytara 🎸:

Držení kytary na správné straně – praváci drží krk kytary v levé ruce a leváci buď mohou pořizovat levorukou kytaru nebo se naučí hrát jako praváci (nebývá to až takový problém).

Pokud je vybraná správná velikost kytary dle věku a velikosti dítěte, dál řešíme tvrdost strun. Pro malé dítě je zpočátku bolestivé umáčknout kovové struny (westernová kytara) i nylonové struny (ukulele, klasická kytara). Pomůže jen pravidelný trénink. Bříška prstů ztvrdnou a nebudou tak citlivé.

Pravou rukou se vytváří zvuk, a to buď rytmickým drnkáním přes všechny struny nebo se vybrnkávají struny jednotlivě. Využít můžeme trsátko či prstýnky nebo se hraje pouze prsty.

U hraní na kytaru se sedí, případně se pořídí popruh přes rameno, aby se mohlo i stát (u začátečníků toto nedoporučuji).

Flétna 🪈:

Levá ruka je vždy nahoře a pravá ruka je pod ní. Praváci to často automaticky přehazují, protože je pro ně přirozenější chytat flétnu do své dominantní ruky. Tohle je potřeba hlídat, protože tento návyk bývá velmi silný.

Do flétny se neprská, ale fouká, a to jemně. Dá se to přirovnat foukání do bublifuku. Při silném foukání vzniká ostrý, nepříjemný zvuk.

U hraní na flétnu se stojí. A flétna směřuje šikmo dolů, v přibližně 45 stupňovém úhlu.

Vhodné je nejprve učit hrát písničky, které nemají veliký rozsah a zvládne je zahrát pouze levá ruka. Pravá (spodní) ruka se přidává až později.

Housle 🎻:

Pár slov závěrem

Už z popisku vidíte, že každý nástroj má svá specifika a jeho naučení může být pro dítě různě obtížné. To ale nikomu nebrání v tom si osvojit jakýkoli nástroj. Kde je vůle, tam je cesta.

A nezapomínejme, že děti se nejraději učí pozorováním. Proto, pokud jen trochu umíte hrát na nějaký hudební nástroj, je dobré ho před dětmi někdy oprášit a pustit se do hraní. Uvidíte, že děti se k vám rychle přidají.

Doufám, že Vám článek pomohl, a těším se na další setkání s Vámi.

Mějte se krásně a žijte s dětmi naplno!

Karin